TUNIS 2011 - REVOLUCE NA MOTORKÁCH | 2B Moto - Motocykly BMW, doplňky Wunderlich, motocykly Triumph

 Nečekaně jsem se dozvěděl od kamaráda Míli, že bych měl jet na motorku do Tunisu, protože je kosa a, že si to zasloužíme. Týden před odjezdem se však zdálo, že náš termín není zcela ideální, ale šéf Cestoffky Petr mě ujistil, že je vše OK a motorky jsou už na cestě. Den před odjezdem se zdála situace ještě zajímavější, ale Petr říkal ,, to je jen fikce,kluci se už opalují v Tunisu a čekají na nás" to mě uklidnilo, protože arabům moc nevěřím a těch pár ohýnků co bylo v telce bylo asi na zahřátí, vždyť je leden a všude mrzne.
Inu sjeli jsme se v Münchenu, odbavili, každý o něco přišel kvůli bezpečnosti letu, kterého se zúčastnilo nás 8 asi dalších 10 poněkud vyplašených tunisanů. Chlapi něco popili a hned bylo veselo. Prázdný Boing nám ani nepřišel vůbec podivný a nabídka tří večeří už vůbec ne. Dopadli jsme v 18hod na temné a prázdné letiště, říkal jsem si ,, to je divný v pátek taková pohoda" no jo však bylo již hodinu po zákazu vycházení. Padla otázka jak se asi dostaneme na hotel v pohodě říkali staří válečníci taxi jezdí i za války, taky že jo stálo sic 11x více než je běžné ale jelo se, čtyři chlápci á110kg + taxikář v pólu bylo super, ani neviděl přes čumák jak byl vysoko. Řítili jsme se prázdnými ulicemi a v dálce nás vítaly jen kouřové signály.
Z taxiku jsme sprintovali do našeho hotýlku, aby nás nestihl zaměřit snajpr, tak někteří kličkovali, hotel byl na hlavní třídě měl 3 * a jak jsme později zjistili bylo to naše štěstí, neboť ten původní plánovaný byl v totálně vypálený ulici u přístavu. A nebyl to jen tak nějaký hotel, byl to hotel nakloněný a to hodně, v některých pokojích se dveře zavíraly a jinde otevíraly i bez Brana, cestou z pokoje mě to nutilo běžet chodbou do levého rohu, výtah mě přišlo, že jede téměř v horizontální poloze a nejlepší byla vana pokud byl špunt na kopci tak voda zůstala při vypuštění ve vaně, ani jsem se nedivil, protože později jsme viděli zakládat stavbu a to rovnou na písek, tadle ale měla 5 pater. Po ubytování byla večeře a schůzka už řádně rozjařených bikerů. ,,Zítra ráno odjezd" křičelo se a tak jsem šel spát hned po bohaté večeři , protože na dovče chodím dycky v 8hodin.
Vsobotu nás čekal krásný den, ale situace nebyla příliš růžová a tak bylo rozhodnuto, že pojedeme na motorkách omrknout situaci. Vyrazili jsme směle za Radkovím gazikem Tojotou- landkrůjserem, směr přístav. Přivítala nás první veselá kontrola plná vojáků, samopálků a jiných střelných zbraní na silnici leželo s rukama za hlavou odhadem 20 týpků v OT jich byla další halda a na nich klečel borec se sapíkem a hlídal je, byli to asi rabující, protože všude kolem byly haldy věcí z marketu. Vojáci nás pozdravili a doporučili směr. Dorazili jsme na ulici vedoucí k přístavu, sem tam doutnalo nějaké auto, motorka, čtyřkolka či pneu, zde nás policie otočila, že vše pr.... A tak jsme jeli dál a najednou jsme zas u té první kontroly, vojáci mávnou, doporučí směr a po pár metrech se vracíme tou samou kontrolou zět na šikmý hotel v Tunisu.
Jelikož jsme stále kroužili padlo rozhodnutí odjet až v neděli, domů jsem raději napsal: Vše OK všude klid, krásná cesta na jih, zítra nás čeká písek. Clapi říkali, že je ideální čas na procházku městem a tak turisté z česka vyrazili, všude zátarasy,ležící mužíci na břiše atd. moc se mi to nelíbilo a tak jsem si sedl v kavárně na kafčo a zevloval. Najednou palba ze sapíků, všichni ležíme na zemi, lidi skáčou za cokoliv, aby nebyli vidět, týpek v nějakým pikapu nechtěl moc zastavovat u kontroly a tak ho prostě sejmuli. Ten večer mi nebylo moc dobře a padlo rozhodnutí pokud to bude možné v pondělí odletět, motorky pokud by neshořely, tak dorazí s Radkem později nebo vůbec, ale to některým bylo jedno, jen když zmizí. V neděli ráno se rozlétli dveře a veselí kuci křičí jedem na motorky je hezky!!! A bylo venku se to nějak uklidnilo, tak jsme vyrazili po dálnici směr jih. Prvních 200km byly policejní kontroly vždy v pohodě, pak zřejmě došli policisti a začala dospělá domobrana o síle několika desítek mužů vyzbrojených vším možným, hlavně aby to bylo dlouhý a tvrdý. První setkání bylo trochu podivné a všichni co jeli přede mnou jsem najednou viděl v zrcátkách, ale vše bylo ok. Když došli dospělí mužíci tak začala dětská domobrana a ta byla fakt vostrá, vypnout moto,ukázat doklady, proč,kam co atd., hlavně byla každých 100m a my měli strach, že nikam nezapadneme do zákazu vycházení. Museli jsme na konec přespat ve stanici u vysílačů po dohodě s hlídači. Domů jsem napsal: Ahoj absolutní klid, krásný počasí, super jízda pouští.
Následovaly krásné tři dny v písku, které jsme si všichni super užili a krásně si za posilovali se stroji kamarádů, kteří občas zapíchli své těžší stroje a už neměli sílu ani pohledem je nadlehčit, občas něco ulítlo, ale Míla každého hned uklidnil, protože říkal,,to nevadí stejně to stalo za h.... až přijedeš vše si koupíš u naší nejmenované firmy . Před všemi borci, kteří dokončili pískové etapy na strojích s 19" předním kolem smekám a zároveň jim děkuji za možnost posílit ochablé zádové svaly. Zároveň pro některé z nás bylo super výměnou strojů získat zkušenosti na jiné než své motorce.
Pominu-li HP2 a X-Challange, kteří tu byly jak ryba ve waseru, tak mě absolutně dostala GS800 Jirky Kaláta. Myslím,že písek je pro tudle motorku absolutně nejvíc, chybí tu jen tlumiče pokud člověk blbě skočí a jde na dorazy, jinak pro mě číslo 1. v serii a ani LC8 Vítka se super podvozkem mě tolik nebavila, asi to bylo ale díky úzkým řidítkům. GS1150 s tlumiči z 1200GS naprostá paráda a s plným plynem obrovská zábava!!! GS1200adv potřebuje chvilku na seznámení díky obrovské nádrže, ale pak je to taky parádní jízda, dokud nespadneš. Je s podivem co všechny mastodonti dokáží projet.
Poslední etapa stála za h..... vyrazili jsme v 6hod po asfaltu v minus 4celsia a jeli co nejrychleji do Tunisu, abychom vše řádně stihli do zákazu vycházení.
Závěrem tedy konstatuji, že tato vyjížďka byla i přes málo najetých km velmi adrenalinová a je asi nejlepší, kterou jsem zatím jel. Sešla se top parta lidí, která se vlastně neznala a byla naprosto bez problémů. Perfektní asistence kluků z Cestoffky, kteří vše vezli v gaziku a vždy měli pro nás svačinu, drinky a slova uznaní, např. jak pěkně jsme zabalili, že jedeme krásně za sebou, že vždycky hezky počkáme na ostatní a že nám to v těch dunách krásně jde a každému kdo upadl ještě zvedli mašinu nebo ho dokonce odvezli a na jeho motorce přejeli kritická místa! Nocování bylo vždy stylové, stany, hospoda,satelity, 4* hotel pro milion lidí pouze pro nás, šikmý hotel vše s výbornou večeří a snídaní. Samozřejmě taky dík celé partě chlapů, která se tu sešla!

Za mě všem doporučuji Cestoffku a 2B-moto :-)